Dějiny komunismu zahrnují širokou škálu ideologií a politických hnutí sdílejících základní teoretické hodnoty společného vlastnictví bohatství, ekonomického podnikání a majetku. Většina moderních forem komunismu vychází přinejmenším nominálně z marxismu, teorie a metody koncipované Karlem Marxem v průběhu 19. Století. Do roku 1985 jedna třetina světové populace žila v marxisticko-leninském vládním systému v té či oné podobě. Mezi komunistickými a marxistickými ideology však proběhla významná debata o tom, zda lze většinu z těchto zemí vůbec smysluplně považovat za marxistickou, protože tyto země pozměnily a revidovaly mnoho základních složek marxistického systému.Neschopnost těchto vlád naplnit ideál komunistické společnosti, jakož i jejich obecný trend zvyšování autoritářství souvisí s úpadkem komunismu na konci 20. Století.
Genre: POLITICAL SCIENCE / History & TheoryThe book is published on multiple platforms with good acceptance by the public and is part of the Cambridge Stanford Books collection.
Komunistické strany byly pevně svázané organizace, které nad členy měli přísnou kontrolu. K oslovení sympatizantů, kteří nechtěli vstoupit do strany, byly vytvořeny přední organizace, které prosazovaly pozice schválené stranou. Pod vedením Grigorije Zinověva v Kremlu založila Kominterna ve 20. Letech a později fronty v mnoha zemích. Za účelem koordinace svých činností Kominterna zřídila různé mezinárodní zastřešující organizace (spojující skupiny přes státní hranice), jejichž příklady jsou Mladá komunistická internacionála (mládež), Profintern (odbory), Krestintern (rolníci), Mezinárodní červená pomoc (humanitární pomoc) a Sportintern (organizovaný sport). V Evropě měly přední organizace převážně vliv v Itálii a Francii, které se v roce 1933 staly základnou komunistického organizátora fronty Williho Münzenberga.Tyto organizace byly rozpuštěny koncem 30. Nebo začátkem 40. Let.
Language | Status |
---|---|
English
|
Unavailable for translation.
|